Historie

Ustavující valná hromada Sokola Vítkovice se konala dne 5. května 1895 v hostinci „Na fojství“ ve Vítkovicích. Ve Vítkovicích se našla hrstka vlastenců, kteří jednotu jako druhou v příměstské oblasti Moravské Ostravy založili. Prvním starostou byl zvolen iniciátor a propagátor celé akce František Dubský, místostarostou František Sokol Tůma. Přítomno bylo z přihlášených 91 členů celkem 50. Hostinec Na fojtství se však brzo ukázal jako nevyhovující pro cvičení a tak se celé sokolské dění stěhuje do místností dalšího hostince U Adlera na Místecké ulici. Dne 8. září 1895 bylo uskutečněno 1. veřejné cvičení ve Vrbině p. Poláška.

Ke konci roku 1895 došlo ke sloučení Sokola s místní Českou besedou. Sokol Vítkovice od počátku vyvíjel velmi bohatou činnost, která sehrála významnou roli i na poli kulturně osvětovém. Konají se sokolské průvody, jednota se účastní III. sokolského sletu v Praze, v roce 1896 probíhají důstojné oslavy narozenin Svatopluka Čecha, který se stává prvním čestným členem jednoty. Po účasti na sokolských slavnostech v Plzni a Krakově následovalo 12.7.1896 slavnostní rozvinutí sokolského praporu jednoty s matkou praporu Pavlínou Dubskou. Jednota v té době již měla 200 členů. K pravidelným spolkovým podnikům – plesy, veřejná cvičení, silvestrovské zábavy – přibyly první oslavy Mistra Jana Husa a Jindřicha Fúgnera. Jednota se stává jedním z devíti „uhelných kamenů“ nově vytvořené Sokolské župy Moravskoslezské. V roce 1899 se jednota stěhuje do místností Čtenářské besedy a po dostavbě Českého domu si zde již 29.11. 1899 najímá tělocvičnu, sborovnu a dvě divadelní šatny a začíná zde cvičit muži. Dne 8.12.1902 byl založen ženský odbor a tak V. všesokolského sletu v roce 1907 se účastní 31 bratrů a 12 sester. Válka zbrzdí činnost Sokola, v roce 1915 Česká obec sokolská a Svaz slovanského sokolstva byly rozpuštěny. Přesto se konají zřídka schůze, cvičí se a vzdělává.

 Po menším poklesu činnosti, zaviněném 1. světovou válkou, dochází po vzniku Československé republiky k ještě většímu rozvoji. V roce 1920 se konaly oslavy 25. výročí založení jednoty , jednota se účastní VII. všesokolského sletu . Do památníku přispěl i Alois Jirásek – přítel vítkovických sokolů a čestný člen jednoty. Mimořádná valná hromada 25.9.1921 za účasti 162 členů schválila koupi Českého domu a tak Sokol převzal do své péče Český dům, který do té doby spravovala Matice Českého domu. Činnost v těchto letech dosáhla nebývalých rozměrů. VIII. sletu v Praze v červenci 1926 se zúčastnilo 201 cvičenců a ještě předtím na veřejném cvičení jednoty dne 20.6.1926 byl odhalen druhý prapor Sokola Vítkovice, když původní z r. 1896 byl předán do muzea Tyršova domu. Členové startovali v silničním běhu v Mariánských Horách, házenkáři a odbíjenkáři sehráli přes 30 utkání. V roce 1928 byly uspořádány Dny sokolské mládeže, v roce 1930 se zúčastnili prvního zájezdu do zahraničí do Bělehradu, v roce 1933 navštívila delegace Sokola Lublaň, v roce 1936 cvičili sokolové v Rumunsku, o rok později v Paříži. Jsou to jen některé akce, které sokolové pořádali. Jednota se účastní i dalšího IX. Sletu v roce 1932 a historického X. všesokolského sletu v roce 1938, který vyjadřoval odhodlání bránit republiku. Tohoto sletu se zúčastnil dosud největší počet 379 vítkovických cvičenců.


Legitimace člena z roku 1895

Tato bohatá činnost však byla přerušena v době Protektorátu. V roce 1941 byl německými úřady zabaven Český dům, sokolský archiv a jednota přišla o obě sokolská kina. Dne 12. dubna 1941 byla zastavena činnost Sokola a následovalo rozpuštění jednoty a zabavení majetku. Desítky členů Sokola uvězněny, 14 členů jednoty bylo popraveno nebo zahynuli v koncentračních táborech.

Po osvobození Československa začala jednota v roce 1945 opět vyvíjet činnost, která byla zaměřena na pravidelná cvičení v tělocvičně, pořádání tělovýchovných besídek a veřejných vystoupení. Na toto období vzpomíná pozdější náčelník jednoty Alfréd Prešer: „ Po návratu z koncentračního tábora jsem měl zdravotní problémy, přesto jsem se již v červnu zajímal, co se v Českém domě děje, objevily se nové tváře cvičenců z Orla a DTJ, protože se organizovala sjednocená tělovýchova. V tomto složení fungovala jednota pouze do listopadu 1945, kdy rozhodnutím ČOS se Sokol vrátil do své původní podoby“.

Vyvrcholením v té době byla účast jednoty – jejích všech cvičenců – žáků, dorostenců a dorostenek, žen a mužů – na XI. Všesokolské sletě v Praze v roce 1948. Po sletě následovalo pronásledování a vylučování členů. A ještě koncem roku 1948 byl Sokol začleněn do odborově (ROH) řízené Závodní sokolské jednoty Vítkovické železárny (později VŽKG), do které byl začleněn i SK Vítkovické železárny, Orel a DTJ z Vítkovic a od roku 1953 pak pod změněným názvem Baník VŽKG. To již v Českém domě skončila pravidelná sokolská tělocvičná činnost, ten přešel od roku 1955 do majetku závodní skupiny ROH Vítkovických železáren Klementa Gottwalda a rok poté Tělovýchovné jednoty Baník VŽKG a podle pamětníků zde působil box a zápas do roku 1982 (i když se jméno této jednoty dále obměňovalo –TJ VŽKG a nyní SSK Vítkovice).

Po pokusu o obnovu Sokola v roce 1968 došlo za účasti 30 členů k obnově činnosti Sokola Vítkovice až na ustavující schůzi 30.10.1991 v Českém domě. O to se zasloužil první starosta obnovené jednoty MUDr. Zdeněk Fišer. Ten se zasloužil také o to, aby se Český dům opět vrátil do majetku Tělocvičné jednoty Sokol Vítkovice, dohodou o předání a převzetí vlastnických práv s Restauracemi Ostrava-Jih, státní podnik ze 7.ledna 1992. To již Český dům byl bez velkého sálu a tělocvičny, které byly zbourány v roce 1983 z rozhodnutí vedení železáren a města Ostrava a pozemky hřišť byly zastavěny novou Místeckou ulicí.

Navrácený Český dům bez tělocvičného zázemí byl v počátcích využíván pouze komerčně a tělocvičná činnost se od roku 1992 rozvíjela na školách v Zábřehu, Porubě a Výškovicích – bylo to cvičení žákyň, cvičení žen, ustavil se oddíl kopané dorostenců a mužů. Od ledna 1993 zahajuje jednota svou činnost dohodou s nájemcem ve čtyřech místnostech Českého domu: byla zřízena místnost pro výbor, klubovna pro společenskou činnost, zřízena herna stolního tenisu a posilovna. V průběhu tohoto roku přešel do jednoty a Českého domu šachový oddíl z SSK Vítkovice a začátkem roku 1994 zde začíná působit Národopisný soubor ODRA, který zde přešel z Bohumína. Hlavní úsilí v roce 1994 bylo zaměřeno na přípravu a účast cvičenců na XII. všesokolský slet v Praze, kterému předcházela účast na veřejných cvičeních v Brušperku, Bohumíně, Kyjovicích, Nové Bělé a na župních sletech v Porubě a Radvanicích. V tom sletovém roce jednota již měla 173 členů. Po abdikaci starosty br.Fišera se v roce 1995 konsolidoval výbor se starostou Miroslavem Buroněm. V tomto roce si jednota připomněla 100.výročí svého založení veřejným cvičením na hřišti házené SSK ve Vítkovicích. Výbor se od tohoto roku po ukončeném pronájmu budovy zaměřil na postupné opravy Českého domu, který byl předán v dosti zchátralém stavu. Po opravě zatékající střechy bylo přistoupeno k výměně parního topení a k rekonstrukci interiérů v přízemí. A tak sté výročí otevření Českého domu jednota slaví v částečně upravených prostorách, které umožnily důstojně připomenout toto výročí vítkovické veřejnosti uspořádáním výstavy a řadou sportovních a společenských akcí.

V roce 1999 se jednota účastní na župních Sokolských dnech v Mariánských Horách ve skladbách mužů a žen. Navíc převzala na sebe vedoucí souboru ODRA ses. Anna Buroňová úkol připravit folklorní vystoupení. Toho se zúčastnily kromě ODRY soubory SLEZAN,SLEZANEK,PORUBKA,HLUBINA, HLUBINKA a ONDŘEJNICA. Vystoupení se slezskými tanci bylo úspěšné a přítomná ses. Anna Jurčičková (ČOS) ihned požádala, aby toto vystoupení bylo zařazeno na XIII. všesokolský slet v roce 2000. To se stalo a tak v Praze ve skladbě „Rozkvetla louka“ vystoupilo s úspěchem přes 432 tanečníků z 22 folklorních souborů našeho kraje. Tím byla zahájena éra folklorních vystoupení na všesokolských sletech.

Po roce 2000 do jednoty přechází z SSK Vítkovice sportovní oddíl zápasu a Hrabůvky oddíl tanečního sportu TK Akcent, vzniká seniorská taneční skupina Vítkovští sokoli. Po roce 2008 přichází oddíl country tanců austavuje se oddíl badmintonu, drobných pohybových her dětí, nejnověji pak silový trojboj, cvičení rodičů a dětí, kondiční cvičení žen a kondiční gymnastika mužů. Jednotou od roku 1992 do 2014 prošly také oddíly, které pak z různých důvodů ukončily svoji činnost: malá kopaná, kulturistika, aerobic, folklorní soubor Morava, florbal, volejbal, karate, házená, box.

Jednota se účastní akcí organizovaných Českou obcí sokolskou – v roce 2003 Světové gymnaestrady v Lisabonu, 2007 v Dornbirnu, 2011 v Lausanne, a také XIV. Všesokolského sletu v roce 2006 a XV. Všesokolského sletu v roce 2012 v Praze. kde členové vystupují v pódiových, folklorních a hromadných skladbách a účastní se kulturních programů. Za zmínku stojí zajištění folklorní skladby „Radostná země“ na XV. Slet, které bylo plně v režii naší jednoty za podpory Folklorních sdružení Ostravy, Těšínska, Opavska, Valašska a VO ČOS. Z jednoty se účastní celkem 53 členů ze všestrannosti, folklorního souboru a sportovního oddílu TK Akcent Ostrava.